Česky
Slovník současné
češtiny
Slovník českých
synonym
Pravidla českého
pravopisu
Obrázkový
slovník
Gramatika
češtiny
Nástroje
Hledat
Hlas
Mužský
Slovník
líný
linout se
Odvozená slova
líný
líný
[liːniː]
příd.
Přídavné jméno
Skloňování
1
který
má
nechuť
k
práci
,
námaze
,
lenivý
líný
žák
/
pracovník
být
líný
vstát
/
přemýšlet
líný
na
učení
hanl.
hanlivě
kůže
líná
→
velmi
líný
člověk
být
líný
jako
veš
/
vepř
/
prase
→
být
velmi
líný
expr.
expresivně
(být)
huba
líná
→
být
líný
nebo
se
ostýchat
promluvit
přísl.
Líná
huba
,
holé
neštěstí.
→
Kdo
se
neumí
nebo
nechce
o
něco
přihlásit
,
na
něco
zeptat
ap.
,
škodí
sám
sobě
i
druhým.
2
pomalý
,
pozvolný
líný
pohyb
líný
tok
řeky
líně
[liːɲε]
přísl.
Příslovce
líně
ležet
líně
se
pohnout
Čas
se
líně
vleče.
líno
[liːno]
přísl. v
přís.
Příslovce v přísudku
Není
mu
líno
brzo
vstát.
Je
mu
líno
pomoci
babičce.
lenost
[lεnost]
~i
ž
Podstatné jméno, ženský rod
Skloňování
duševní
lenost
Historie