Hlas
  • líný
  • linout se
Odvozená slova
líný
líný [liːniː]
příd.Přídavné jménoSkloňování
1 který má nechuť k práci, námaze, lenivý líný žák/​pracovník být líný vstát/​přemýšlet líný na učení hanl.hanlivě kůže líná → velmi líný člověk být líný jako veš/​vepř/​prase → být velmi líný expr.expresivně (být) huba líná → být líný nebo se ostýchat promluvit přísl. Líná huba, holé neštěstí. → Kdo se neumí nebo nechce o něco přihlásit, na něco zeptat ap., škodí sám sobě i druhým.2 pomalý, pozvolný líný pohyb líný tok řekylíně [liːɲε]přísl.Příslovce líně ležet líně se pohnout Čas se líně vleče.líno [liːno]přísl. v přís.Příslovce v přísudku Není mu líno brzo vstát. Je mu líno pomoci babičce.lenost [lεnost] ~ižPodstatné jméno, ženský rodSkloňování duševní lenost